V dnešním světě eventů už nestačí jen „pronajmout sál a zajistit jídlo“. Moderní klient hledá autenticitu, příběh a zážitek, který si nesplete s žádným jiným. Petr Heneš, vizionář stojící za olomouckým fenoménem Long Story Short (LSS), v nedávném rozhovoru pro podcast Svět eventů poodhalil své know-how, které z jeho podniků udělalo světovou špičku.
Jaké lekce si z jeho přístupu může vzít každý event manažer?
1. Event není služba, je to životní styl
Petr Heneš odmítá škatulkování. LSS není jen hostel, restaurace nebo pekárna. „Vnímám to jako životní styl,“ říká. Pro event byznys to znamená zásadní posun v myšlení: Prostor by neměl být jen kulisou, ale nositelem identity. Pokud má váš event prostor jasný charakter – od drzejší hudby po specifický design – přitáhne komunitu, ne jen náhodné zákazníky. Tato komunita pak vaši značku šíří dál (tzv. „vlnou“), což je marketing, který si za peníze nekoupíte.
2. Konec statických rautů: Interaktivita jako klíč k úspěchu
Petr v rozhovoru zdůrazňuje, že lidé jsou unavení ze stereotypních akcí. Budoucnost eventového cateringu vidí v interaktivních stageích:
Show namísto bufetu: Kuchař, který motá foie gras do cukrové vaty, dusíková zmrzlina připravovaná před zraky hostů nebo krájení čerstvého tuňáka.
Jídlo jako fotokoutek: Každá stanice by měla být natolik vizuálně atraktivní, aby si ji hosté chtěli okamžitě vyfotit na Instagram.
Komunikace: Host už nechce jen anonymně nabírat jídlo z nerezové mísy. Chce mluvit s kuchařem, vidět řemeslo a cítit energii přípravy.
„Nejvíce prostoru vyniknout je v tom, udělat věci jinak. Když má akce kouřit, prskat a bavit, lidé si ji zapamatují.“
3. Lidský faktor: Šťastný tým = úspěšný event
Jedním z nejvlivnějších bodů Petrovy filozofie je obrácená pyramida hodnot: Zaměstnanec je důležitější než klient. V eventovém byznysu, kde je personál v první linii, to platí dvojnásob.
Osobní přístup: Petr zná své lidi jménem, zná jejich problémy i radosti.
Energie: Spokojený tým přenáší pozitivní energii na hosty. Pokud majitel pečuje o tým, tým automaticky pečuje o klienta.
Firemní kultura: Pokud personál vnitřně věří v koncept (např. že i obyčejné brambory musí být perfektní), klient to pozná na každém detailu.
4. Flexibilita vs. Positioning
Častým problémem eventových prostor je „přílišné ego“ kuchyně nebo managementu. Petr Heneš radí: Buďte flexibilní, ale mějte mantinely. I když má LSS michelinské ocenění Bib Gourmand, na přání klienta klidně připraví poctivá hovězí líčka s kaší nebo šunkovou rolku. Cílem je poskytnout službu, která plní KPI klienta, aniž byste ztratili svou tvář. Zároveň je ale úkolem profíka klienta vést – pokud jeho záměru lépe vyhovuje jiný sál nebo formát, než si původně vybral, je vaší povinností mu to navrhnout.
5. Od mikromanagementu k vizi
Pro majitele eventových agentur a prostor je klíčová lekce o delegování. Petr popisuje svou cestu „odstřihávání pupečních šňůr“ od provozu. Aby mohl podnik růst a inovovat (jako plánovaná nová pivnice nebo náplavka), musí majitel přestat řešit „jehličky“ a začít důvěřovat týmu. * Tip: Pokud cítíte, že vaše přítomnost v provozu začíná být chaotická a brzdí tým, je čas odejít ze Slacku a nechat manažery dělat jejich práci na 100 %.
Závěr: Příběh Petra Heneše ukazuje, že úspěch v eventové gastronomii nestojí na nejdražších technologiích, ale na odvaze být jiný, schopnosti rychle se přizpůsobit a hluboké úctě k lidem, kteří značku tvoří.